Kam byste se nejradši vydali?

Ať už vaše cesta povede na místa známá i neznámá, domácí nebo zahraniční, vždy si jí užijte na plný pecky!

demontáž interiéru obytného auta

Začínám s opravou


Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/180220/virtual/www/domains/ajedem.cz/wp-content/plugins/wiloke-gallery/modules/shortcode/view.php on line 99

Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/180220/virtual/www/domains/ajedem.cz/wp-content/plugins/wiloke-gallery/modules/shortcode/view.php on line 99

Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/180220/virtual/www/domains/ajedem.cz/wp-content/plugins/wiloke-gallery/modules/shortcode/view.php on line 101

Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/180220/virtual/www/domains/ajedem.cz/wp-content/plugins/wiloke-gallery/modules/shortcode/view.php on line 102

Naivní začátky

Ráno jsem vstal brzo a natěšený na práci. Tužku a papír mám, sepíšu potřebné opravy, nafotím a sestavím plán oprav. Převlékl jsem se do pracovního a jde se na to! Ó jak naivní jsem byl 🙂

S představou, jak to bude všechno jednoduché, jsem vlezl do obytky a jal se sepisovat potřebné opravy.  S pátou popsanou A4 mi začal pomalu docházet humor. Došel jsem si pro hrnek kafe, posadil se do auta a prohlížel střídavě popsané papíry a interiér. A poprvé jsem si řekl větu, kterou jsem si pak zopakoval asi tisíckrát:“Máš cos chtěl, tak nečum a makej.“

Hipík původní interiér

Chaos a destrukce

Zapomenout na opravy, to bylo nad slunce jasnější. Jedinou reálnou cestou je totální likvidace původního interiéru obytné části auta. Tak jsem začal s demontáží a to byly teprve věci. To, že každý vyšroubovaný vrut byl sirotek, protože druhý stejný jsem už prostě nenašel, byla brnkačka. Každý kus materiálu měl jiný původ a co mě tedy opravdu fascinovalo, byl množství háčků a dírek po háčcích 🙂 Asi určitě budu háčky taky používat, ale snad bude mít jejich umístění aspoň trochu štábní kultury.

 

Elektrorozvod vypadal jako klubko hadů. Takový chaos jsem snad ještě neviděl. Nevím jakým záhadným způsobem, ale všechno fungovalo, tak jsem radši nic neodpojoval a jen se snažil nic nerozpojit.

 

K večeru bylo v nástavbě najednou nějak moc místa. Celý vymontovaný interiér se válel venku před obyťákem. Co zůstalo na svém místě, byly jen původní horní skříňky. Snad jediná věc, která byla v relativně solidním stavu.

 

 

A jako by toho nebylo málo, tak při strhávání tapet na mě vyskočila hniloba pod oknem a v místě bývalé koupelny. Tak šly dolů i stěny, až zůstal jen polystyren.

Začínám opravou stěn

Napřed natřít protiplísňovým nátěrem, pak nalepit izolaci z miralonu a nakonec překližku. Ale kde vzít materiál? Na stěny padly záda ze skříní od maminčiny čtyřicet let staré ložnice, kdy se ještě dělalo z pořádného materiálu. Záda skříní byly ze slabé překližky a ne jako dnes z papundeklu 🙂

Takže stěny přišroubovat vruty a spoje sešít nastřelovačkou. Všechny spáry jsem vytmelil TRexem nebo Mamutem. A nakonec zase natřít protiplísňákem.

 

Všechno jsem pak nechal pořádně vyschnout a začal vymýšlet čím stěny otapetuju.

Ale to zase příště 🙂

 

Řešíte věci radši radikálně a z gruntu, nebo to vždycky nějak zbastlíte?

Přidej komentář