Kam byste se nejradši vydali?
Ať už vaše cesta povede na místa známá i neznámá, domácí nebo zahraniční, vždy si jí užijte na plný pecky!
Ať už vaše cesta povede na místa známá i neznámá, domácí nebo zahraniční, vždy si jí užijte na plný pecky!
Gijón, asturijsky Xixón (čti Chichón). Moje první větší zastávka. Zaparkováno mám 20 metrů od pláže, tak proč bych se tu nějaký čas nezdržel. Parkoviště pro obytná auta je čisté a dost velké pro 50 autokaravanů.
Hned vedle je vjezd do Gijónského přístavu, který patří mezi největší v Evropě. Zprvu jsem měl obavy, že v noci to bude samý kamion a nevyspím se. Ale v noci byl klid a tak tohle místo zatím hodnotím na výbornou.
Samotný Gijón je největší městskou aglomerací v regionu. Se svými 300tis. obyvateli tvoří spolu s blízkým Oviedem centrum Asturie. Kdysi Asturijské království, dnes Asturijské společenství.
Okolní krajina Asturie je nádherná. Po cestě vás ohromí pohoří, které se zdvihá, takřka rovnou z moře. Dost dobře to bylo patrné na cestě. Na jedné straně moře a na druhé hory, které vzhledem připomínají Švýcarské Alpy. Vždyt jen město Gijón má převýšení od 0 do více jak 600 metrů.
Při prohlídce města, jsem hledal staré památky a příliš jich tu nemají. Je to tím, že Gijón je město s celkem pohnutou minulostí. Bylo několikrát vypáleno a za španělské občanské války vybombardováno.
Nejvíce památek a starých budov jsem našel v okolí starého přístavu Puerto Deportivo. U něj se rozkládá stará rybářská čtvrť Cimavella. Za zmínku stojí budova staré radnice na Plaza Mayor a kostel na Plaza Marques. Hned u kostela, kousek od sochy Octaviána Augusta je vstup do podzemí, kde si můžete prohlédnout vykopávky starých římských lázní. Odtud je to už jen kousek na nádhernou vyhlídku nad městem.
Vyškrábal jsem se na pahorek Svaté Kateřiny nad čtvrtí Cimavella k modernímu památníku Elogio del Horizonte. Znamená to Chvála obzoru a opravdu vás napadne to samé, když se podíváte na moře. Nekonečný obzor a širé moře. Krásné místo pro romantické výlety a relax. I když zpracování mi tak trochu připomíná betonová monstra z dob Komančů v Čechách 🙂
Co se obyvatel Gijónu týče, nevím jestli mohu za těch pár dní soudit, ale jsou milí, ochotní pomoci a co se mi hlavně líbí – nešetří úsměvem. To bych doporučoval zavést u nás jako součást povinné školní výuky. Hned máte lepší den, když se okolo vás lidi usmívají.
Ceny potravin jsou srovnatelné s našimi. Některé položky jsou dokonce levnější. Například mléko 0,75€, máslo 1€, chleba 0,9€, láhev vína 0,7l od 0,85€. V barech a kavárnách už je to trochu dražší. Malé pivo (tady asi 2dcl) vás vyjde na 1,45€ a káva s mlékem na 2,1€. Menu se dá pořídit od 8€ a jídla je za to opravdu dost. V ceně jsou dva chody, zákusek, jeden nápoj – voda, pivo nebo víno a bulka chleba. Naftu jsem pořídil za 1,051€.
Ani se mi z Gijónu nechtělo odjíždět. Ale musím, aby bylo zase o čem psát, třeba o dalších navštívených městech.
Adios Gijón.