Alhambra – španělský skvost

To si tak spíš, v obytném autě, na krásné vyhlídce nad Granadou a najednou někdo zabuší na dveře. To nikdy není dobré znamení. A taky, že jo. Otevřu dveře a tam stojí policajt z Policía Local a nekompromisně mě žene přeparkovat na placené parkoviště. Tedy nejenom mě. Stáli jsme tam celkem 4 autocaravany. Pokus o námitku, že tu přece není žádná značka a nestojím tedy na žádném zákazu, umlčí hned v zárodku. „Aquí es terreno privado“ – tady je soukromý pozemek a bylo po diskusi. Jen poznámka, byla to normální slepá ulice, nikde žádná značka nebo označení privado, ale policajt je policajt. Lepší se nehádat, aby to nebylo dražší 🙂

Nezbývá než se přesunout. Přejíždím o 500 metrů dál na placené parkoviště, přímo u Alhambry. Z automatu u závory vytisknu lístek, zaparkuju a jdu se podívat, kolik mě to bude stát. Kouknu na ceník a zrakový vjem se přepnul do rudého módu. Málem se o mě pokusil infarkt 😀 za noc na obyčejném parkovišti bez služeb 30€! A v sezóně je cena dokonce 50€! No ještě, že jsem se sem vydal mimo sezónu. A to mi přišel camp za 18€ na noc i se službami jako drahota 😀

Když se vám takhle zvedne adrenalin, usínání moc nejde. No co vám budu povídat. Usnul jsem až v půl 2. A když ve 3,45 začal kokrhat budík, vstávat se mi fakt nechtělo. Ale co, jde se na to. Vyškrábu se z pelechu, proběhnu koupelnou a připravím se na frontu. Ještě, že jsem zažil komunismus a stání ve frontách na cokoliv 🙂 Hezky do termosky kávičku, dvě mikiny na sebe, svetr pro sichr do báglu, přihodit sušenky a jedna moderní vymoženost navíc – tablet. Do ruky beru stoličku a jde se.

Ve čtvrt na pět jsem na místě a už jsem 9 v pořadí! By mě zajímalo od kolika tam ty lidi stáli 🙂 Za závistivých pohledů spolučekajících se usadím na stoličku, naliji kávičku, na tabletu si pouštím posledního Riddicka a k tomu chroupu sušenky. Prostě frontová pohoda 🙂

Když před 7 ráno film skončil, zjistil jsem, že nějak přituhlo. Bylo asi 5°C. Jsem tak zmrzlý, že se mi skoro nedaří vstát 😀 Od sedmi proto různě stepuju a poskakuju, abych se trochu rozhýbal. A udělal jsem aspoň dobrý skutek. Půjčil jsem stoličku tak 70 letému Švédovi, co stál za mnou. Byl šťastný jako blecha a pořád děkoval.

Před 8 hodinou se rozsvítili obrazovky nad vchody s informacemi o počtu dostupných lístků. Ten co jsem chtěl, Alhambra General, tedy kompletní prohlídku, tak těch bylo v prodeji jen 36. Říkám si, jsem 9 v řadě, to je v klídku. Jak jsem koukal, když mi u okénka paní sdělila, že právě prodala poslední a má už jen lístek na prohlídku bez paláců Nazarios. No tak sem s ním, co mi zbývá. A vzhůru do Alhambry!

Po průchodu hlavním vchodem si to namířím vpravo nahoru na Generalife. Letohrádek s krásnými zahradami. Ty jsou nádherně upravené, keře sestříhané do symetrických tvarů, mezi nimi záhony plné barevných květů. To vše doplňují vodní plochy jezírek s vodotrysky. Kde není jezírko, stojí alespoň kašna. A také s vodotryskem. Opojná vůně jasmínu je všudypřítomná. Mám trochu problém vyfotit něco bez turistů. A to je teprve ráno 🙁

Po více než hodině strávené na Generalife se přesouvám pomalou procházkou na Alcazabu. Pevnost a současně nejstarší část Alhambry. Cestou míjím paláce Nazarios. Tak si je fotím alespoň zvenku. Alcazaba už zdálky budí respekt svými masívními hradbami a věžemi. Postupně stoupám po opevnění, až na nejvyšší věž pojmenovanou Střelecká. Na vrcholku je umístěn masívní zvon. Z věže je kouzelný pohled na celou Granadu. V pozadí se tyčí pohoří Sierra Nevada, jehož zasněžené vrcholky kontrastují s příjemnými 25°C na Alhambře.

Celé album fotografií (341) z Alhambry najdete zde

Po dvou hodinách se přesouvám k východu. Těsně před východem ještě zaslechnu češtinu. Tatínek přemlouval malou holčičku, aby se přestala hrabat v tom záhoně a už šla, že Alhambra je krásná. Nějak se mu to nedařilo. Z dcerky bude nejspíš zahradnice 🙂

Loučím se s Alhambrou a odcházím na parkoviště. Se skřípěním zubů nasoukám 30€ do automatu a odjíždím. Ještě bych tu zůstal a proběhl Granadu, ale nechám to na příště. To už musím mít vyhlédnutý lepší parking, samozřejmě zdarma 🙂